Den osmnáctý - 29.08.2006
- Munthill a klíče na poště
- Campbell Castle
- neuvěřitelný Bass Rock
Po noci plné houkání sov se budíme do slunného rána. Pomalu balíme a vyjíždíme dnes až po deváté směrem na Loch Tay.
Po cestě nám byly utajeny menhiry a tak stoupáme super úzkou silničkou (4x jedu na jedničku, dvojka to neutáhne)
do
Glen Quaich. Kolem všude vřes, kopce, krása. Několikrát zastavujeme a fotíme, jak jinak.
Pak jedeme přes městečko
Munthill, kde fotíme polorozpadlý chrám. Fotíme jen přes plot, vrátka jsou
zamčená. Obcházíme ho ze strany, jestli by tu nebyl ještě nějaký záběr, potkáváme tu nějakého pána, který nám ochotně
vysvětluje, že pokud chceme dovnitř, máme si vyzvednout klíče na protější poště. Obcházíme ještě městečko s dvěma dalšími
kostely, pak pokračujeme na
Dollar Glen a vzhůru nafotit
Campbell Castle. Až k němu nejedeme, stavíme
auto na spodním parkovišti a jdeme jen na vyhlídku s lavičkou, odkud si ho nafotíme. Jsme spokojeni a pokračujeme kolem
Edinburghu směrem k hradu
Tantalon.
Cestou ještě stavíme v
Glen Devon, kde jsou krásné svahy nad
řekou, ale slunce nám moc nepřeje a nechce je nasvítit. Vracíme se k mostku, kde bylo parkoviště s lavičkami, ale
předbíhá nás banda anglických důchodců a obsazuje nám poslední lavičku. To nás donutí dojet kousek dál po řece a dát
si kafovou zastávku na položeném kmeni u řeky. U Tantalonu zjišťujeme, že je na něm jakési lešení a není tudíž pro
naše focení atraktivní.
Cestou ještě potkáváme v moři zvláštní bílý ostrůvek
Bass Rock, nasvícený podvečerním sluncem, tak zajíždím
rychle do jakési vilové čtvrti, nechávám auto uprostřed a běžím fotit neskutečný ostrůvek, pokrytý ptáky a jejich trusem,
který v podvečerním světle svítí asi kilometr od pevniny. Fotím dlouhým objektivem a teprve na snímku zjišťuju, že je
na něm i maják. Až doma se dočítáme, že je to největší evropské hnízdiště terejů.
Vracíme se do campu v
Gilslandu a stavíme stan. Recepce žádná, nikdo nepřijde ani vybírat, tak máme zázemí sprch s teplou vodou zadarmo.