• očucháni psem po mohutném loučení odjíždíme
• hrad Sklabiňa, neuvěřitelné historické znalosti a rozhled správce, který na to nevypadal
• kousek kozího sýra na cestu
• neuskutečněný pokus o Likavu
• konečně pořádná večeře v campu

Vystěhujeme chatičku, očuchá mě majitelův pes a jedeme na Sklabiňu. Dojíždíme do vsi, moc se tu parkovat nedá, tak se vracíme přes kopec a parkujeme na širokém vjezdu na louky. K hradu je to kousek, svítí sluníčko. Potkáváme správce, nabízí kozí sýr, láká nás do muzea, necháváme na potom a jdeme prohlédnout hrad. Je to krásná zřícenina, kafujeme a obíháme asi hodinu. Pak jdeme koupit pohledy, jsme zataženi do muzea a dostáváme přednášku o tom, jak je v Čechách dobře a fundovaný historický výklad. Z mladého správce se line taková snůška historických informací, že zůstáváme stát s otevřenou pusou. Zatáhne nás ještě do výrobny kozího sýra, přesvědčí nás že kozí sýr nesmrdí, dá nám ochutnat a nakonec nás vybaví ještě kouskem na cestu. Sýr má opravdu dobrý a znalosti neuvěřitelné.

Ze Sklabině jedeme na Likavu, v Likavce se marně chceme najíst, nakonec hrad-krabici v pozadí dálnice vynecháme, odbočujeme na vedlejší, dojíždíme na konec vesnice, dál úzkou rozbitou do lesa, tam si dáváme svačinku a kozí sýr, který jsme vyfasovali na Sklabině. Cestou testujeme campy, jeden je zavřený, druhý má do 22:00, tak s klidem jedeme ještě na Oravský hrad a čekáme až nám rozsvítí sluníčko v Oravském podzámku. Objedeme Oravskou přehradu. Večer končíme v campu Gäcel, dáváme si večeři.