• dnes jsme dostali severní nápad
• dramatický podmořský tunel
• dojeli jsme nejseverněji, kde jsme kdy byli
• spíme zase ve Storfjordu

Tak nás tak napadlo, jak že to vypadá ještě kousek směrem severním, přesně tam, co jsme ještě nikdy nebyli. Tak jedeme na exkurzi lákavým směrem.
Trochu si tak ověřit naši letitou domněnku, že kolem Tromso a severněji je to už průmyslová krajina, kde se těží plyn a ropa a že to tu není nijak zajímavé. Opak je však pravdou, po průmyslové oblasti tu celkem není ani stopy, krajina je krásná.
Dojeli jsme až na Skjervoy přes ostrov Kagen. Na ten se dostáváme podmořským tunelem hlubokým 92 m pod hladinou, z jehož stropu to na nás notně kape, navíc žádná čistá voda, ale rozmazává se to po skle jak pasírované medúzy, docela zážitek. Jsme docela rádi zase na denním světle. A to tu budeme muset projet ještě zpátky. Po pravé straně na nás vykukuje hradba neskutečně rozervaných špiček, strašně nás lákají k vyfocení. Hledáme místo, odkud je vyfotit, stavíme na parkovišti, svačíme, ale ve focení nám trochu překáží most. Tak ještě přes most. Před ním jsme ve snaze udělat pěkný snímek s rozervanými špičkami trochu zablokovali dopravu, ale Norové to berou s úsměvem. Dojeli jsme až k trajektu na ostrov Arnoy a tady jsem se otočili zpět k jihu.
Končíme v osvědčeném campu Skibotn ve Storfjordu, dnes už poněkud vylidněném, se stavem tachometru 175218 km. Dnes tedy 344 km.