• kolem Mefjordu do Senjahopen
• vynecháváme plánovaný Knuten
• pochod na Skoyteneset
• jsme letošní návštěvníci číslo 119 a 120, žádný Čech není v záznamech
• mapka oblasti našeho zájmu

Ráno jedeme kolem Mefjordu do Senjahopen, kde máme tip na krátké výlety po pobřeží a malý výstup na Knuten. Ten nakonec obíháme (teď mě napadá, že z něj mohl být hezký výhled na Seglu) a jdeme pohodovou cestou po pobřeží za Okshornanem z druhé strany na Skoyteneset. Zpočátku je cesta pohodová, pak trochu obtížnější, jak je málo vyšlapaná, moc lidí na konec nedojde. Cestou mezi balvany je jeskyně údajně obývaná už pradávno a kámen ve tvaru postavy mnicha. Po cestě jsou krásné výhledy na protější břeh se Seglou, podpořené krásným světlem. Na Skoyteneset docházíme jako 119. a 120. osoba od letošního června. Je tu totiž deník, kde se sleduje, kdo sem došel. Žádný Čech tu kromě nás letos nebyl.
S vyhlídkou pohodové cesty jsme si nevzali nic k jídlu, tak docházíme zpět dost hladoví. Vytahujeme židličky a baštíme s výhledem na okolní hory. Kromě nás už tu nikdo není, přestože nedaleko je docela velké městečko. Ještě trochu přemýšlíme, jestli tu nepřespat a ráno nevyrazit na kopce k jezírkům, ale usoudíme, že už toho máme dost a prcháme zpět do campu ve Fjordbotn.

Na tachometru je 175936, dnes jsme tedy ujeli pouhých 60 km, o to víc jsme běhali po svých.