• maják Tranoya Fyr v krásném ranním světle
• utajená velryba
• přejezd ostrova Finnoya
• 8 km tunelem k Oksholmen a majáku
• Brennvika

Spí se nám krásně, tak kolem deváté vyrážíme. Jedeme se podívat k majáku Tranoya Fyr, který jsme fotili z pobřeží u Buvag. Nejprve dojedeme až do Tranoya, pak teprve k majáku. Tím nás předstihl Fin s bydlíkem, jinak ho máme pro sebe. Fin je také celý nadšený z počasí, tak maják svorně obíháme. Je krásně nasvícen, tak pobíháme po okolních skaliscích a hledáme nejlepší záběr. Původně zde byl od roku 1864 maják na střeše domu provozovatele, litinová 27.3 m vysoká věž z roku 1914 sem byla přesunuta v roce 1936 z Moholmen. Automatizován byl v roce 1991, od 1993 zde žije rodina a poskytuje ubytovací služby.

Následuje zastávka na kafe na pobřeží s výhledem na Lofoty. Po dobu co zde sedíme, se poblíž břehu pohybuje něco velkého, mění to polohu, ale nad hladinu nevykoukne, nicméně reaguje na náš pohyb.

Zjišťujeme, že na ostrov Finnoya se dá přejet také po mostě, neváháme a přejedeme tento relativně plochý ostrov až na konec, fotíme odtud Hamaroya a náš bývalý camp.

V Inhavet nakupujeme, následuje oběd s bojem o děsně dobré rybičky. Pokračujeme tunelem (8 km) k našemu dalšímu cíli, útesu Oksholmen. Parkujeme u loděnice na pobřeží a jdeme asi 1 km ke krásnému útesu a majáčku. V krásném světle fotíme útes i maják, v pozadí panoráma Lofot. Blbneme tam asi 2 hodiny, než se řádně fotograficky realizujeme.

Jedeme hledat camp na spodním konci v Brennvika. Ten už neexistuje, tak pracně hledáme místo na zaparkování v docela obydlené oblasti. Končíme na nepoužívané lesní cestě. Nahoře nad námi je malé jezírko pro sběr pitné vody k jednomu z domů.