• krásné pobřeží u MacLeods Maidens
• podvečerní maják na Neist Point
• Dunvegan a spaní na břehu zálivu
• šplouchající lachtan

Dnes je plánována návštěva MacLeods Maidens a majáku na Neist Point. Cestou se zastavujeme na výhledech na pobřeží a nevědomky nafotíme stolové hory MacLeods Tables. Rozhodujeme se ještě, jestli MacLeods Maidens nevynecháme, je to přece jen trochu daleko, včera jsme toho ušli dost, že bychom jeli rovnou na Lewis. Naštěstí ale lenost nezvítězila a dlouhou pobřežní cestu k Maidens absolvujeme. Dojíždíme k Orbost farm a koukáme, kde bychom zaparkovali, od farmáře dostáváme povolení parkovat na dvoře farmy. Vydáváme se na cestu po pobřeží. Je od rána zataženo, nečekáme žádné krásné podmínky k focení.

Cestou se ale začíná objevovat slunce a než dojdeme celou dlouhou cestu po pobřeží a přes sedlo čerstvě vysazeným lesem, je krásné počasí. Útesy jsou nádherné, nemůžeme se odsud odtrhnout, nachodíme ještě spoustu kilometrů přecházením z jednoho na druhý. Vlastní MacLeods Maidens jsou tři osamělé skály na konci útesu, které vypadají jako postavy.

K autu se vracíme až v podvečer, ušli jsme odhadem tak 25km. Je krásné podvečerní světlo, na cestě máme ještě maják na Neist Point, tak ještě jedeme tam a zůstáváme zde až do setmění. Fotografů je tu jako nastláno, včetně odbornice z Fairy Pools, která nám zase leze před objektiv.

Následuje úprk směrem na Dunvegan, kde by měl být camp. Ten na první pokus nenajdeme, nakonec po dlouhém hledání místa končíme na plácku na břehu zálivu s výhledem na hrad. Zpestřujeme si to ještě tím, že se snažím dojet až na břeh po dost strmé travnaté cestičce a následně se do kopce už nemůžu na hladkých letních gumách dostat, tak je to trochu dramatické. Spíme v pohotovostní poloze na neroztažené posteli. Na břehu cosi mohutně šplouchá, zní to jako lachtan, přes hustou vegetaci tam nevidíme, ostatně už je tma.