• výlet do hor na severní části Harrisu
• pozorovatelna orlů
• už zase trajekt, tentokrát Tarbert-Uig
• camp ve Staffinu je pořád nejlepší

Ráno nás vzbudí ruch kolem bydlíku vedle, chlap, který ho obývá sám, mě přesvědčuje, že musí chytit trajekt. Jelikož je kolem osmé a trajekt jede v devět, dost pochybuju, že to stihne, když má být na molu 3/4 hodiny před odjezdem. No nestihl, potkáváme ho pak u trajektu v 16:00, zubí se na nás. Máme koupené lístky na odpolední, tak máme ještě dost času na nějaký výlet do hor. Jedeme znovu na cestu do Huisinish, asi v polovině je parkoviště a výchozí místo do hor. 2 km odtud je pozorovatelna orlů. Dnes je zataženo, na fotky není to pravé světlo. Horským údolím, krásným, projdeme nakonec asi 10km, posvačíme a už to máme tak akorát na trajekt. Ještě trochu zdržuju, nechci tam být první. Dojíždíme do přístavu asi v 15:00 a jsme skoro poslední, všichni už jsou tu naskládáni, včetně obou bydlíků z předchozí noci.

Následuje hodina a tři čtvrtě na trajektu Tarbert-Uig. V Uig jedeme objet výběžek Skye kolem Duntulmu, v podvečerním světle fotíme výhledy na Quiraing a končíme v campu ve Staffin (13L). Ženské z předchozího campu jsou tu samo také. Majitel, Skot s příšerně zkaženýma předníma zubama nás přesvědčuje, že pitná voda je tu dobrá, i když o tom ví jen z doslechu, protože oni Skotové raději pijí whisky. Pak se posadí do velkého džípu ověšeného anténami vysílaček a dojede těch 100m ke svému baráku hned vedle campu, zřejmě k té flašce. Nic to nemění na tom, že camp je čistý, koupelna prostorná a voda horká a bez omezení.